Niels Bohr

Od mládí jsem byl inspirován k hlubokému porozumění jednotě, která je východiskem pro všechnu lidskou touhu po vědění, bez ohledu na to, zda je jeho hladina manifestována skrze tak široce odlišné lidské prostředky, jakými jsou biologie, fyzika, filologie a filosofie.“ Niels Bohr

 

V povědomí české odborné i laické veřejnosti je nositel Nobelovy ceny Niels Henrik David Bohr (7.10. 1885 – 18.11. 1962) znám především jako vědec. Z hlediska fyziky či chemie jednak jako strůjce modelu vodíkového atomu, který již pracuje s výsledky rodící se kvantové teorie, a jednak jako objevitel komplementarity, prostřednictvím níž došlo v roce 1927 ke smysluplnému propojení mimo jiné maticové a vlnové mechaniky nebo relací (principu) neurčitosti. Méně známé již je, že Bohr uvažoval komplementaritu jako filosofický či epistemologický rámec, který srovnával s kopernikánským obratem, a který není vědeckým principem jako princip neurčitosti, není konkrétní interpretací, nýbrž celkově novým a dosud nedoceněným nekalkulujícím způsobem myšlení a poznání napříč vědními obory.

Idea komplementarity se stala Bohrovým stěžejním východiskem pro jeho interdisciplinárně vědecké, filosofické i občanské působení. Bohr napsal i přednesl mnoho příspěvků k tématům biologie, filosofie, psychologie a epistemologie. Nejslavnější jsou očividně publikované Bohrovy fyzikálně-filosofické diskuse s Einsteinem. Jeho aktivity ovšem nebyly pouze čistě teoretické, vědecké a filosofické, nýbrž i praktické, humanitární a politické. Bohr založil v roce 1920 věhlasný Fyzikální institut v Kodani, pomáhal vědcům emigrujícím z nacistického Německa začínat nový život v zahraničí a později se sám jako emigrant zapojil do Manhattanského projektu, v rámci něhož od počátku upozorňoval na poválečný atomový věk a hrozbu závodů ve zbrojení, a tudíž na nutnost vytvoření nadnárodního orgánu, který by jaderný výzkum kontroloval. Výsledkem Bohrova válečného působení je mimo jiné tzv. koncepce Open World a zakládání i takových mezinárodních vědeckých center, jakými jsou CERN nebo NORDITA.

Ve světové odborné a populární literatuře existuje v četných překladech mnoho fundované badatelské literatury, která pokrývá nejen Bohrův vědecký přínos a jeho soukromý život, nýbrž i bohatou filosofickou, občanskou a popularizační činnost. Jeho třináctisvazkové sebrané spisy zpřístupňují kromě těchto písemností i Bohrovu soukromou a vědeckou korespondenci. V České republice bohužel taková literatura, nemluvě o překladech, chybí jak pro odbornou tak pro laicky zainteresovanou veřejnost. 

                                                                                                                                                                                  Patrik Čermák a Filip Grygar

 

 

* Na video-dokumentu lze po spuštění nastavit české titulky *

Kalendář akcí

Populární přednáška o vztahu fyziky a filosofie

17.10.2016 00:00
Více viz http://www.ccshhk.cz/diecezni-katedra-vztah-mezi-fyzikou-a-filosofii/  
<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Kniha o Bohrovi

1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>